Lektoři
tance občas využívají při tréninku „markování,“ aby studentům odlehčili
fyzickou námahu. Markování znamená tančení choreografie se zapojením zhruba polovičního
úsilí. Řada pohybů je přitom pouze
naznačována – výskoky nemusí být tak vysoké, špičky stoprocentně napnuté,
otočky tak svižné. Jedná se o redukovanou formu výkonu, jejímž ekvivalentem je broukání
melodie při učení nové skladby nebo naznačování prstokladu či pohybů smyčce u
hudebníků.
