Myslíte si, že
vzdělanější černoši mají světlejší barvu pleti? A bez ohledu na to, jak tomu je
ve skutečnosti – myslíte si, že byste si vzdělaného černocha pamatovali jako
méně černého, než ve skutečnosti byl? Avi Ben-Zeeva ze San Franciské státní
univerzity a jeho kolegy napadlo, že možná ano a rozhodli se tuto hypotézu
experimentálně ověřit.
Skupina studentů si
nejdříve měla v průběhu 30 sekund zapamatovat černošský obličej. V následující
úloze byly studentům postupně prezentovány různé verze tohoto obličeje – celkem
se jednalo o tři tmavší a tři světlejší verze plus původní obličej (viz obrázek,
původní obličej je označen jako „Target“) – a studenti měli u každého
rozhodnout, zda se jedná o originál. Celkově posoudili 28 obrázků (sedm verzí,
každá zobrazena čtyřikrát v náhodném pořadí) a jejich průměrná úspěšnost byla
kolem 70%.
Na tom by nebylo nic zvlášť zajímavého: úkol
jednoduše nebyl příliš obtížný a účastníci ho většinou vyřešili správně.
Výzkumníky ale ve skutečnosti správné řešení vůbec nezajímalo. Na začátku
studie, těsně před tím, než si měli studenti zapamatovat obličej, jim všem bylo
na krátký okamžik (33 ms) na obrazovce zobrazeno jedno ze tří slov: vzdělaný,
nevzdělaný nebo atletický. Čas zobrazení byl příliš krátký na to, aby si lidé
byli vědomi, co je na obrazovce napsáno, nicméně na podvědomé úrovni slovo
vnímali a dle výzkumníků si jeho význam spojili s mužem, jehož obličej viděli
vzápětí. Díky tomu se Avi Ben-Zeev a jeho tým mohli podívat, zda lidé, kteří
měli obličej asociován se slovem „vzdělaný“ dělali jiné chyby než lidé, kteří
si ho asociovali se slovy „nevzdělaný“ nebo „atletický“. Očekávali přitom, že
představa vzdělaného černocha je v protikladu k obvyklému stereotypu, díky čemuž
bude vzpomínka účastníků ve skupině se slovem „vzdělaný“ zkreslena směrem k
světlejší barvě pleti. Což se následně projeví tím, že lidé v této skupině si budou
častěji plést s originálem právě světlejší verze obrázku.
A studenti opravdu v
souladu s očekáváním odlišné chyby dělali: ti ve skupině „vzdělaný“ označili
jako originál relativně častěji některou ze světlejších verzí než studenti ve
zbývajících skupinách. Tmavší verze chybně označovali studenti ze všech skupin přibližně
stejně často.
Protože rozdíly
nebyly nijak závratné, výzkumníci zorganizovali ještě jeden experiment, ve
kterém se pokusili výsledky zopakovat. Navíc chtěli vyloučit možnost, že
zjištěný rozdíl byl způsoben pouze obecnou asociací „vzdělání“ a „světla“
(např. jako ve slovech „osvícenectví“ nebo „vysvětlit“) a ne specifickou
sociálně-stereotypní představou „vzdělaného černocha“ jako méně černého.
Druhý experiment se
podobal prvnímu, pouze s tím rozdílem, že slovo „atletický“ bylo vypuštěno
(odpovědi studentů v této skupině v první studii se nijak nelišily od skupiny
se slovem „nevzdělaný“, čímž byla vyloučena možnost, že světlejší barva pleti
bude spojena se slovy s pozitivní valencí) a k obrázku obličeje byl přidán
obrázek lišky a „greebla“ (greeble je počítačově generovaný 3D objekt s rysy,
díky kterým je lidmi vnímán podobně jako obličeje). Průběh studie byl
identický, pouze teď si účastníci museli zapamatovat až tři různé obrázky
najednou a správně je identifikovat mezi jejich tmavšími a světlejšími verzemi,
jež jim byly postupně prezentovány.
U lišky a greebla se
relativní četnost chyb mezi skupinami se slovem „vzdělaný“ a se slovem
„nevzdělaný“ nelišila ani pro tmavší, ani pro světlejší verze. U mužského
obličeje ale účastníci s navozenou představou vzdělaného černocha výrazně častěji
než lidé z druhé skupiny označovali světlejší obrázky jako ty původní. Pro
tmavší verze obličejů mezi skupinami rozdíl nebyl.
Tím se nejen povedlo
potvrdit výsledky první studie, ale zároveň i ukázat, že rozdíl nezpůsobuje
samotné slovo „vzdělaný“, ale pouze jeho kombinace s černošským obličejem. Tak
vzniká obraz vzdělaného černocha odporující zažitému stereotypu, což vede k zesvětlení
jeho pleti ve vzpomínkách účastníků.
Výsledky studie jsou
zajímavé zejména jako demonstrace mechanismu, podporujícího udržování rasových
i jiných předsudků. Vzpomínky na osobu, jež neodpovídala stereotypní představě
o své skupině, jsou zkresleny tak, že se osoba zdá být pro svoji skupinu méně
reprezentativní. Tím dochází k oddělení potenciálně korigující zkušenosti a
udržení předsudků – například: tento
černoch je vzdělaný, ale jeho pleť je vlastně celkem světlá, tudíž není jako
„typičtí“ černoši, ti jsou nevzdělaní.
-- Marek Vranka
Ben-Zeev, A.,
Dennehy, T. C., Goodrich, R. I., Kolarik, B. S., & Geisler, M. W. (2014).
When an “Educated” Black Man Becomes Lighter in the Mind’s Eye: Evidence for a
Skin Tone Memory Bias. SAGE Open, 4(1), 2158244013516770. [pdf / abstrakt]
Žádné komentáře:
Okomentovat