Co si zaplatíte, to máte

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo? Plzeň? Gambrinus? Kozel? Je možné, že jedno pivo silně preferujete, zatímco jiné podle vás nestojí za zvednutí půllitru. Je ale také možné, že i když máte jedno pivo raději než všechna ostatní, tak byste je jen podle chuti od sebe ani nepoznali. Alespoň to je přibližný závěr již skoro padesát let starého experimentu [1]. Nelze říci, že by se jednalo o jediný výzkum podobného typu. V jiném výzkumu se ukázalo, že lidem chutná více Pepsi Cola než Coca Cola, pokud jsou nápoje neoznačené. Preference se ale obrací, jakmile je pití nazváno svým jménem [2]. Podobně se ukazuje, že lidem bez výcviku v ochutnávání vína při slepých testech více chutnají levnější vína [3]. Přesto, když si lidé o vínu myslí, že je dražší, mají z něj větší prožitek [4].

Komu se nelení, tomu se zelení!

Ať už je váš názor na globální změny klimatu jakýkoliv, jisté je, že ekologie, udržitelný rozvoj a zelené produkty jsou in. Otázka zní: proč?

Život je jako bonboniéra

Odpověď na to, jaký je život, se bude lišit podle toho, jestli se zeptáte Forresta Gumpa nebo Thomase Hobbese. Zatímco Forrest by pamatoval moudra své maminky a svou odpovědí by zdůrazňoval různorodost a nepředvídatelnost života, Hobbes by pouze odvětil, že život je ošklivý, brutální a krátký. Hobbesův názor je překvapivě rozšířený. V novém výzkumu, který provedl Michael Norton s kolegy, zhruba polovina Američanů a Indů souhlasila s tím, že je život krátký a těžký.

Mozek a naše duše

Pokud máte alespoň maličký zájem o psychologii, neurovědy a příbuzné obory (a asi máte, jinak byste tento článek nečetli), nemohli jste uniknout krásným barevným obrázkům mozku. Pocházejí většinou z funkční magnetické rezonance (fMRI) a zachycují aktivitu mozku při různých činnostech. Pokud je váš zájem větší než maličký, asi víte, že tyto obrázky ve skutečnosti neukazují přímo aktivitu mozku, ale že je to celé mnohem složitější. Ukazují totiž změnu poměru okysličené a neokysličené krve v zkoumané části mozku. A i to je značné zjednodušení.

Jak se zhoršit v chemii po přečtení učebnice, snadno a rychle

Disproporcionální zastoupení žen v některých vědeckých odvětvích je zapeklitá sociologická záhada. K jejímu řešení se nabízí jednoduchá odpověď – ženy mají od přírody horší schopnosti potřebné k úspěchu v disciplínách jako je matematika, chemie, fyzika atd. Podobné předsudky se ukazují jako nesmírně nebezpečné a omezující díky překvapujícímu fenoménu zvanému ohrožení stereotypem. Překvapujícímu proto, že místo aby stereotyp stavěl překážky pouze zvnějšku, dokáže ovlivnit i chování samotného zástupce stereotypizované skupiny. A to tak, že se ve výsledku předsudek potvrdí.

Hlad je nejlepší kuchař a nejhorší soudce

Jistě by bylo příjemné, kdyby bylo rozhodování soudů rychlé a spravedlivé. Bohužel, přestože se musí rozhodnutí soudců řídit zákony, konečné rozhodnutí spočívá do značné míry na jejich vlastním úsudku. To by nemuselo být tak hrozné, kdyby byly lidské úsudky obecně dobré. Jak ale ukazuje obrovské množství studií, nechají se lidé při usuzování ovlivnit i drobnými faktory, které by žádnou roli hrát neměly. Nejinak je tomu u soudců. Dramatickou připomínkou tohoto faktu je studie publikovaná minulý měsíc v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Nechce-li jít s tebou ven, vem' si rychle paralen!

Když řeknete, že vás bolí srdce, může to být buď proto, že je vaše kardiovaskulární soustava ve stavu zralém k ambulantnímu ošetření nebo proto, že jste právě zažili rozchod, odmítnutí nebo nějakou jinou nepříjemnou událost převážně společenské povahy. V tomto českém (a nejen českém) úsloví je ovšem zakomponována hluboká pravda, na kterou se teď podíváme.

Má mě rád, nemá mě rád…

Nejistota je často vnímaná negativně. Lidé se ji proto mohou snažit snížit různými způsoby. Student například může s rozhodnutím, zdali pojede na dovolenou, čekat na výsledky důležitého testu, i když na ni nakonec pojede, ať test dopadne jakkoli. Doktor může zase pro snížení nejistoty vyžadovat diagnostický test, který nakonec zhorší jeho doporučení způsobu léčby. V určitých případech ale může mít nejistota i pozitivní efekt. Jestli mezi tyto případy spadá vliv nejistoty na přitažlivost jedince opačného pohlaví, se pokusila zjistit Erin Whitchurch s kolegy.

Nevidět přes hodiny rádio

Řekneme-li o někom, že přes stromy nevidí les, je tím obyčejně myšleno, že přes samotné detaily zapomíná myslet na celek. V současnosti se ale zdá, že toto rčení prozrazuje i něco hlubšího o tom, jak naše mysl funguje. V posledních zhruba deseti letech se do středu pozornosti mnoha psychologů dostala tzv. „Construal level theory“ (CLT). V základu této teorie stojí prosté pozorování, že různé události, objekty, lidé (a další objekty zájmu*) jsou pro jednotlivce různě „psychologicky vzdálené“ - ať už časově, místem nebo třeba i pravděpodobností výskytu (přičemž ty pravděpodobnější jsou „bližší“). Tato vnímaná vzdálenost pak zásadně ovlivňuje to, jak jsou dané události v naší mysli reprezentovány.