pátek 9. prosince 2011

Co se v učebnicích nedozvíte – Aschův experiment

O výzkumu konformity, který provedl Solomon Asch před více než půl stoletím, se lze dočíst v každé rozumné učebnici sociální psychologie (má svoji stránku dokonce i na české wikipedii). Pokusné osoby měly v tomto výzkumu vybrat z každé série tří čar tu, která byla stejně dlouhá jako referenční čára (jak tyto čáry vypadaly, můžete vidět v obrázku za odstavcem). Pokus probíhal ve skupinách, přičemž v každé z nich byl pouze jeden člověk skutečným účastníkem výzkumu. Ostatní byli pomocníci experimentátora. Asche ve výzkumu zajímal vliv jejich odpovědí na úsudek skutečné pokusné osoby. U části pokusných osob totiž pomocníci experimentátora odpovídali naschvál špatně. Jako stejně dlouhou čáru tak vybrali některou z těch, které byly evidentně odlišné. Účastníci výzkumu následně odpovídali taktéž ve zvýšené míře špatně, což je standardně interpretováno jako projev konformity. Výzkum konformity s využitím Aschovy procedury samozřejmě neskončil před půl stoletím, což se již z mnoha učebnic nedozvíte. Dvě nedávné studie si zde tedy popíšeme.

pátek 2. prosince 2011

Lidé věří, čemu věřit chtějí

Zaujala vás někdy tvrdohlavost, s jakou někteří lidé stojí za svými favorizovanými názory, i přes hromadící se množství informací, které svědčí v jejich opak? Důvodů tohoto jevu může být více. Lidé mají například tendenci vykládat si nové informace v souladu s již dříve utvořenými schématy. Pokud například bůh neztrestá svět kataklysmatem, jenž stoupenci nějaké obskurní sekty očekávají, názory sektářů mohou s trochou mentální ekvilibristiky zůstat nenarušeny. Není totiž příliš těžké vybájit si nějaké alternativní vysvětlení v rámci původního světonázoru – bůh je milosrdný, víra sektářů lidstvo zachránila apod. Interpretace nových informací však může být závislá i na motivaci člověka. A přesně tím se zabýval výzkum trojice vědců publikovaný v časopise Psychological Science.

neděle 27. listopadu 2011

Velká ruka bolí méně

Vnímání různými smysly je výrazně provázáno. Například to, co interpretujeme jako chuť jídla, nevnímáme pouze jazykem a přilehlými oblastmi, na nichž můžeme nalézt chuťové receptory. Na chuť má vliv také vůně potravy, její textura nebo dokonce i zvuk, který jídlo při konzumaci vydává. S bolestí je tomu podobně. V 
předchozí studii
se tak ukázalo, že pocit bolesti může být zmírněn, když je část těla, na kterou působí bolestivý stimul, zároveň sledována. Skupina vědců se rozhodla tento poznatek dále prozkoumat a v navazující studii se zabývala vlivem velikosti stimulované oblasti.

sobota 19. listopadu 2011

Rozzlobení sadisté a nadšení masochisté: 2 v 1?

Hněv a bolest jsou ingredience, které jdou až příliš dobře dohromady. Nepamatuju si, že bych někdy cítil vnitřní mír poté, co kladivo chirurgicky přesně minulo hřebík a vytvořilo ve zdi kráter s mým prstem na dně. Jedná se ovšem o oboustranný vztah - rozzlobený člověk má větší pravděpodobnost (a sto chutí) rozdávat nějakou tu bolest kolem sebe - ať už fyzickou či jinou. Jak zjistil Evan Polman z Newyorkské univerzity, jeden cíl pro sadistickou ventilaci hněvu je po ruce vždy. A má navíc nesnesitelný zvyk na vás hledět, pokaždé když se podíváte do zrcadla. Jeho výzkum ukazuje, že při pocitech hněvu nás naše mysl vede k sebeubližování.

neděle 30. října 2011

Jaký je rozdíl mezi vysokým a ještě vyšším IQ?

Výsledky v testech obecné inteligence velmi dobře předpovídají úspěšnost v zaměstnání a ve škole. Přesto je jejich využití i v těchto kontextech kritizováno a mnoho psychologů raději spoléhá na jiné metody, které jsou ve skutečnosti méně užitečné a často i nákladnější či časově náročnější. Jedním z argumentů proti používání testů inteligence je, že od určité úrovně již úspěšnost nepředpovídají. To znamená, že od určité hranice je již jedno, zda vyberete uchazeče náhodně či použijete k volbě výsledek v testu. Kdyby tato hranice odpovídala například IQ 125, pak by z hlediska inteligence nemělo být důležité, jestli má uchazeč IQ 130 nebo 160.  Graficky by tento vztah vypadal zhruba takto:

pondělí 24. října 2011

Lítost lze vyjádřit i elektrickým šokem

dřívějším článku jsme se seznámili s výzkumem, který ukazoval, že lze pocit viny zmírnit fyzickým utrpením. Může mít sebetrýznění prováděné při prožitku viny i jiný význam? Může sloužit například jako signál pro ostatní, že viník svého činu lituje? To se rozhodl zjistit v novém výzkumu Rob Nelissen.

pátek 7. října 2011

Proč nedokážeme odhadnout, jak se budeme cítit?

Při odhadu emočních reakcí na budoucí události dělají lidé chyby. Voliči politika, který prohrál ve volbách, se necítí tak špatně, jak odhadovali před volbami. Podobně studenti ve vztahu považují rozchod takřka za konec světa. Ten však k údivu zúčastněných nenastává, i když se vztah skutečně stane minulostí. Nepříjemné události nemají obvykle takový dopad, jaký je jim přikládán před tím, než se přihodí. Když přemýšlíme o svých reakcích na prohru oblíbeného politika, neuvažujeme o tom, že náš život zůstane takřka nezměněn. Ráno se bude vstávat stejně nepříjemně, jídlu se chuť nezmění a práce bude stejně zábavná jako kdykoli jindy. Stejně tak opomíjíme práci našeho psychologického imunitního systému. Ten bojuje s nepříjemnými myšlenkami podobně jako klasický imunitní systém s tělesnými chorobami. Jeho dílem je, že se nenáviděný politik po výhře ve volbách nezdá nakonec tak špatný a že se milovaná osoba po ukončení vztahu přestává jevit tak idylicky.

úterý 4. října 2011

Proč číst knihy dvakrát?

Pravděpodobně se vám už stalo, že vám někdo prozradil před dočtením závěr románu nebo zápletku filmu před jeho vlastním shlédnutím. Je také celkem možné, že vás tím příliš nepotěšil, protože jste si mysleli, že vám zkazil zážitek z překvapivého rozuzlení. Kazí ale znalost zápletky potěšení z filmu či knihy skutečně? Jonathan Leavitt a Nicholas Christenfeld se to rozhodli prověřit.

sobota 17. září 2011

Peníze a my V - Jak zaplatit za laskavost?

Představte si, že si domů pozvete na večeři návštěvu. Po večeři jeden z hostů poděkuje za skvělé jídlo, vytáhne peněženku a bude se vám snažit zaplatit za vaši námahu. Nejspíše stejně jako já cítíte, že taková situace by nebyla vůbec příjemná, protože placení za večeři se do této společenské situace nehodí – zatímco přinést třeba víno je v pořádku. Takto bizarní situace se běžně nestávají, občas se však například stane, že po kamarádovi chcete nějakou laskavost a přemýšlíte, jak se mu odvděčit. Co se přihodí, když do původně přátelského kontraktu vstoupí peníze, zkoumali Heyman a Ariely.

sobota 10. září 2011

Peníze a my IV – Mušle, peníze a chameleoni

Pravidelní čtenáři Drátěné opičky již vědí, že se lidé při rozhovoru navzájem automaticky napodobují. Vědí také, že toto napodobování slouží mimo jiné k tomu, aby si konverzující lépe rozuměli, a že jeho důsledkem může být jejich větší vzájemná náklonnost. V novém výzkumu se ukázalo, že vše je o něco složitější.

úterý 16. srpna 2011

Peníze a my III – Hladoví po penězích

Moderní peníze nemají samy o sobě takřka žádnou hodnotu. Jedná se pouze o kousky papíru či kovu, které by byly pramálo užitečné, kdyby se nedaly vyměnit za něco jiného. Peníze bychom tedy měly vydělávat kvůli tomu, že za ně můžeme něco koupit, ať už je to auto, kniha nebo třeba klobouk. Přesto pro mnoho lidí slouží jako cíl sám o sobě a vytrácí se pro ně význam peněz jako prostředku směny. Čtveřice vědců vedená Barbarou Briers se před několika lety rozhodla zkoumat jedno možné vysvětlení. Podle nich mohou peníze sloužit jako odměna přímo, a to navíc stejným způsobem jako jídlo. Důvodem může být to, že zatímco dříve bylo jídlo nejdůležitějším zdrojem, dnes jím jsou peníze. Mentální procesy využívané pro zpracování informací týkajících se jídla tak byly dle autorů podobně využity také u peněz.

středa 10. srpna 2011

Peníze a my II – Cena bohatství

Představte si, že jste vyhráli spoustu peněz. Najednou můžete jezdit luxusním autem, jíst v nejlepších restauracích a létat na dovolenou do exotických zemí. Budete si po takovýchto zkušenostech stále stejně užívat drobných radostí? Budete mít po ochutnání různých kulinářských delikates stále stejný požitek z obyčejné čokolády? Výzkum z minulého roku naznačuje, že nikoli.

pondělí 18. července 2011

Peníze a my I – Co s námi dělají peníze?

Že je láska k penězům kořenem zla, se můžeme dočíst již v Bibli. Vlivem peněz na člověka se nicméně již dávno předtím zabývala i řada antických filosofů. V následujícím několikadílném seriálu na Drátěné opičce se dočtete, co o vztahu peněz a našich myslí víme po dvou tisíciletích. V prvním dílu se podíváme na to, jaký vliv mají peníze na naši touhu po soběstačnosti.

neděle 3. července 2011

Kterak Botox odstraňuje s vráskami i sociální dovednosti

Když budete pozorovat dva lidi při rozhovoru, možná si povšimnete, že se navzájem nenápadně napodobují. Chvíli potom, co se usměje jeden z nich, se objeví úsměv na tváři i druhému. Změna výrazu jednoho se brzy opakuje také u druhého. Ani jeden to však pravděpodobně nedělá záměrně. Napodobování totiž probíhá většinou automaticky a podvědomě. Jedním z možných důvodů pro toto chování je, že může napomáhat v rozpoznávání emocí. Z toho vyplývá, že pokud by bylo napodobování výrazů nějak zabráněno, měla by se schopnost rozpoznávat emoce zhoršit. To se pokusili ověřit David Neal a Tanya Chartrand ve svém novém výzkumu.

neděle 19. června 2011

Porušováním pravidel až do parlamentu?

dřívějšího příspěvku již víme, že když si dá člověk nohy na stůl, bude se nejspíše cítit mocnější, bude více riskovat a změní se mu hladina hormonů v těle. Jak ale bude tato póza působit na ostatní? Sedět s nohama na stole přece jen není považováno za zcela normální. Co byste si vy pomysleli o někom, kdo by takto seděl v restauraci nebo kavárně? Vnímali byste ho díky tomu jako mocnějšího? Nebo by jeho způsob sezení vyvolával pocit moci pouze u něj samotného? Tímto problémem se zabýval aktuální výzkum provedený pěticí nizozemských psychologů.

středa 15. června 2011

Seznam videí s psychologickou tématikou na internetu

Nebaví vás chodit na přednášky do školy, a přesto se chcete vzdělávat? Naštěstí to snadno lze. Kromě čtení Drátěné opičky, jiných blogů nebo článků a knížek se můžete také něčemu přiučit sledováním přednášek na internetu. Výhodou je, že nemusíte nikam chodit a že můžete najít přednášky přesně o tom, co vás zajímá. Kvalita přednášek je také často na úplně jiné úrovni, než můžete být zvyklí ze školy. Pro usnadnění hledání videí jsem vytvořil seznam odkazů, kde je můžete nalézt.

sobota 11. června 2011

Máme rádi ty, co jsou jako my

V jádru výzkumu, který si dnes popíšeme, stojí teorie perception-behavior link. Podle ní prosté pozorování chování zvyšuje šanci, že se sami začneme chovat stejně. Tato myšlenka není nikterak nová. Stačí si vzpomenout na hlavní argument pro omezování pořadů v televizi. Podle něj vystavení dětí násilí či sexu v ní může zapříčinit, že se stanou samy násilné a promiskuitní.

neděle 5. června 2011

Psychologické brýle

Všichni jsme už nejspíše absolvovali test zraku. V nejzákladnějším z takových testů po nás doktor či doktorka chce, abychom četli znaky z tabule. Výsledky by měly odrážet skutečný stav našeho zrakového systému. Jak ale ukazuje výzkum provedený Ellen Langerovou s kolegy, naše mysl s nimi může řádně zahýbat.

středa 1. června 2011

Ruka v ohni spasí i největšího hříšníka

Vzpomeňte si na nějakou situaci, při které jste udělali něco  v rozporu s dobrými mravy. Například na situaci, kdy jste lhali, podváděli, někomu ublížili nebo třeba nepomohli svému blízkému. Je možné, že při pouhém vzpomínání zažíváte pocit viny. Jak se ho zbavit? Máte různé alternativy. Můžete se například pokusit váš čin napravit, ublíženému se omluvit nebo můžete pro zmírnění pocitu viny trochu trpět. Poslední z možností se zabýval výzkum, který vyšel v březnovém čísle časopisu Psychological Science.

sobota 28. května 2011

Co si zaplatíte, to máte

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo? Plzeň? Gambrinus? Kozel? Je možné, že jedno pivo silně preferujete, zatímco jiné podle vás nestojí za zvednutí půllitru. Je ale také možné, že i když máte jedno pivo raději než všechna ostatní, tak byste je jen podle chuti od sebe ani nepoznali. Alespoň to je přibližný závěr již skoro padesát let starého experimentu [1]. Nelze říci, že by se jednalo o jediný výzkum podobného typu. V jiném výzkumu se ukázalo, že lidem chutná více Pepsi Cola než Coca Cola, pokud jsou nápoje neoznačené. Preference se ale obrací, jakmile je pití nazváno svým jménem [2]. Podobně se ukazuje, že lidem bez výcviku v ochutnávání vína při slepých testech více chutnají levnější vína [3]. Přesto, když si lidé o vínu myslí, že je dražší, mají z něj větší prožitek [4].

středa 25. května 2011

Komu se nelení, tomu se zelení!

Ať už je váš názor na globální změny klimatu jakýkoliv, jisté je, že ekologie, udržitelný rozvoj a zelené produkty jsou in. Otázka zní: proč?

pátek 20. května 2011

Život je jako bonboniéra

Odpověď na to, jaký je život, se bude lišit podle toho, jestli se zeptáte Forresta Gumpa nebo Thomase Hobbese. Zatímco Forrest by pamatoval moudra své maminky a svou odpovědí by zdůrazňoval různorodost a nepředvídatelnost života, Hobbes by pouze odvětil, že život je ošklivý, brutální a krátký. Hobbesův názor je překvapivě rozšířený. V novém výzkumu, který provedl Michael Norton s kolegy, zhruba polovina Američanů a Indů souhlasila s tím, že je život krátký a těžký.

úterý 17. května 2011

Mozek a naše duše

Pokud máte alespoň maličký zájem o psychologii, neurovědy a příbuzné obory (a asi máte, jinak byste tento článek nečetli), nemohli jste uniknout krásným barevným obrázkům mozku. Pocházejí většinou z funkční magnetické rezonance (fMRI) a zachycují aktivitu mozku při různých činnostech. Pokud je váš zájem větší než maličký, asi víte, že tyto obrázky ve skutečnosti neukazují přímo aktivitu mozku, ale že je to celé mnohem složitější. Ukazují totiž změnu poměru okysličené a neokysličené krve v zkoumané části mozku. A i to je značné zjednodušení.

neděle 15. května 2011

Jak se zhoršit v chemii po přečtení učebnice, snadno a rychle

Disproporcionální zastoupení žen v některých vědeckých odvětvích je zapeklitá sociologická záhada. K jejímu řešení se nabízí jednoduchá odpověď – ženy mají od přírody horší schopnosti potřebné k úspěchu v disciplínách jako je matematika, chemie, fyzika atd. Podobné předsudky se ukazují jako nesmírně nebezpečné a omezující díky překvapujícímu fenoménu zvanému ohrožení stereotypem. Překvapujícímu proto, že místo aby stereotyp stavěl překážky pouze zvnějšku, dokáže ovlivnit i chování samotného zástupce stereotypizované skupiny. A to tak, že se ve výsledku předsudek potvrdí.

čtvrtek 12. května 2011

Hlad je nejlepší kuchař a nejhorší soudce

Jistě by bylo příjemné, kdyby bylo rozhodování soudů rychlé a spravedlivé. Bohužel, přestože se musí rozhodnutí soudců řídit zákony, konečné rozhodnutí spočívá do značné míry na jejich vlastním úsudku. To by nemuselo být tak hrozné, kdyby byly lidské úsudky obecně dobré. Jak ale ukazuje obrovské množství studií, nechají se lidé při usuzování ovlivnit i drobnými faktory, které by žádnou roli hrát neměly. Nejinak je tomu u soudců. Dramatickou připomínkou tohoto faktu je studie publikovaná minulý měsíc v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

úterý 10. května 2011

Nechce-li jít s tebou ven, vem' si rychle paralen!

Když řeknete, že vás bolí srdce, může to být buď proto, že je vaše kardiovaskulární soustava ve stavu zralém k ambulantnímu ošetření nebo proto, že jste právě zažili rozchod, odmítnutí nebo nějakou jinou nepříjemnou událost převážně společenské povahy. V tomto českém (a nejen českém) úsloví je ovšem zakomponována hluboká pravda, na kterou se teď podíváme.

čtvrtek 5. května 2011

Má mě rád, nemá mě rád…

Nejistota je často vnímaná negativně. Lidé se ji proto mohou snažit snížit různými způsoby. Student například může s rozhodnutím, zdali pojede na dovolenou, čekat na výsledky důležitého testu, i když na ni nakonec pojede, ať test dopadne jakkoli. Doktor může zase pro snížení nejistoty vyžadovat diagnostický test, který nakonec zhorší jeho doporučení způsobu léčby. V určitých případech ale může mít nejistota i pozitivní efekt. Jestli mezi tyto případy spadá vliv nejistoty na přitažlivost jedince opačného pohlaví, se pokusila zjistit Erin Whitchurch s kolegy.

pondělí 2. května 2011

Nevidět přes hodiny rádio

Řekneme-li o někom, že přes stromy nevidí les, je tím obyčejně myšleno, že přes samotné detaily zapomíná myslet na celek. V současnosti se ale zdá, že toto rčení prozrazuje i něco hlubšího o tom, jak naše mysl funguje. V posledních zhruba deseti letech se do středu pozornosti mnoha psychologů dostala tzv. „Construal level theory“ (CLT). V základu této teorie stojí prosté pozorování, že různé události, objekty, lidé (a další objekty zájmu*) jsou pro jednotlivce různě „psychologicky vzdálené“ - ať už časově, místem nebo třeba i pravděpodobností výskytu (přičemž ty pravděpodobnější jsou „bližší“). Tato vnímaná vzdálenost pak zásadně ovlivňuje to, jak jsou dané události v naší mysli reprezentovány.

čtvrtek 28. dubna 2011

Ženy při sexu vzdychají, aby jim už muži dali pokoj

Křičení, sténání, vzdychání, vrnění, hlasité oddechování – žena může vydávat při sexu různé zvuky. Jaký význam však tato vokalizace má, není zatím zcela vysvětleno. Dva angličtí vědci – Gayle Brewer a Colin Hendrie se rozhodli tento problém objasnit ve výzkumu, který bude publikován v červnovém čísle časopisu Archives of Sexual Behavior.

pondělí 25. dubna 2011

Spánkem ke vhledu

Mnoho autorů, vědců, ale třeba i umělců tvrdí, že inspiraci pro vyřešení problému našli ve spánku. Salvador Dalí udájně s oblibou přes den podřimoval a věřil tomu, že je po probuzení z hlubokého spánku nejkreativnější. Vyvinul si proto zvláštní techniku, jak hluboký spánek poznat a nechat se z něj vzbudit. Když se šel přes den prospat, uvelebil se do svého křesla, vzal si do ruky lžičku (minci, klíče.. ) pod svou ruku na zem dal kovovou desku a odpočíval. Když usnul, jeho ruka po čase povolila sevření a hlukem, který vyvolalo spadnutí lžičky na plech, se probudil. Okamžitě poté tvořil. Zda mu to skutečně pomohlo, nebo by byl stejně úspěšný i bez toho, je otázkou. Nicméně jak demonstruje následující studie, spánek může skutečně při řešení problému pomoci.

pátek 22. dubna 2011

Z pozice moci

Různých rad a poučení o neverbální komunikaci je všude plno. Většina se jich týká toho, co značí určitý postoj, gesto, dotek či pohled o člověku, který ho provedl. Existuje však i jiný přístup k neverbální komunikaci. Nemusíme se ptát, co z ní lze o člověku vyčíst, ale jak ho ovlivňuje. Místo toho, abychom se zajímali, jak drží tělo ten, kdo má moc, se můžeme ptát, jak lidi ovlivňuje držení těla běžně spjaté s mocí. Přesně to udělali Dana Carney s kolegy ve výzkumu publikovaném minulý rok v časopise Psychological Science.

pondělí 18. dubna 2011

Vzpomínka na to, co se nestalo

Některé významné události nám utkví napevno v paměti. I po letech si dokážeme živě vzpomenout na některé detaily a vzpomínka na událost nám může přinášet mnoho potěšení nebo i trápení. Ukazuje se ale, že ne všechny naše vzpomínky se musí týkat událostí, které se opravdu staly. Paměť totiž nefunguje jako trvalý sklad vzpomínek, které si můžeme vybavit v podobě, v jaké byly uloženy. Některé naše vzpomínky tak mohou být výrazně zkreslené, jiné se mohou dokonce týkat událostí, které se nikdy nestaly. Psychologické studie tento jev dokládají a jedním z důkazů je možnost vytvoření vzpomínek, které neodpovídají žádné skutečné události.

Na dovolenou již za 12 Kč denně!

Jistě jste na podobnou nabídku již sami někdy narazili. Zní to tak lákavě – 12 Kč denně je stejně, kolik stojí jeden balíček žvýkaček, a to přeci není problém si odepřít. Že jsou splátky enormně nevýhodné sice bývá napsáno mikroskopickým fontem v tečce nad „i“, ale to pro nás nyní není zajímavé. Co je pro nás zajímavé, je otázka, jak může jedince ovlivnit skutečnost, že je cena za tuto dovolenou uvedena v tomto neobvyklém tvaru. Obyčejně se totiž uvádí výše měsíční splátky – protože denně přeci splátku úvěrové společnosti nikdo neplatí. Ve výzkumu publikovaném v roce 2009 se autoři zabývali právě touto otázkou – jak může změna škály ovlivnit finační rozhodování.

pátek 1. dubna 2011

O Drátěné opičce

Našim cílem je psát srozumitelnou formou blog o nových poznatcích z psychologie a příbuzných věd.